Krajta kýlnatá je menší stromová krajta. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

„Jde o tři velmi odlišné hady doslova ze tří různých koutů světa. Všechny odchovy nám dělají radost, byť dva z nich možná trošičku větší. Mám na mysli krajty kýlnaté a hroznýšky tatarské. V obou případech jde o vnoučata hadů, kteří byli zabaveni pašerákům, krajty ve Vídni a hroznýšci v Kolíně nad Rýnem,“ říká kurátor plazů Petr Velenský. „Rozmnožení potomků hadů z celního konfiskátu je totiž pěkným pokračováním jinak docela smutného příběhu,“ dodává Velenský. 

Mláďata hroznýše hnědého jsou pestřejší a výraznější než dospělí jedinci. Tento druh byl dříve považován za poddruh hroznýše psohlavého, ale genetické testy ukázaly, že je dělí miliony let samostatného vývoje.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Krajtu kýlnatou naleznou návštěvníci Zoo Praha v Darwinově kráteru. Naproti v pavilonu Terárium si pak mohou prohlédnout hroznýše hnědého. Jedině po hroznýškovi tatarském je třeba pátrat v horní části zoo, v pavilonku expozice Gobi. 
 

Hroznýšek tatarský z (polo)pouští Blízkého východu a Střední Asie je písečný plavec. Svědčí o tom jeho zakrslé oči či válcovité tělo. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha