Demografie je podle Václava Jirků, který v Pentě řídí zdravotnický byznys, neúprosná. V Česku přibude za 15 let zhruba 200 tisíc pacientů v seniorním věku, kteří budou potřebovat asistenci. Aktuální odhady ÚZIS počítají s tím, že v roce 2050 bude v Česku až půl milionu pacientů s Alzheimerovou chorobou nebo s jiným typem demence. Už dnes je ale obrovský problém sehnat pečovatelky i zdravotní sestry. Penta, která kromě nemocnic provozuje i obří síť zařízení pro seniory s demencí, se proto rozhodla pro zásadní krok. 

„Rozhodli jsme se jít otevřít střední zdravotnickou školu v Uzbekistánu. Naučíme je tam základy jazyka, sladíme osnovy a ti lidé sem po třech letech mohou přijet pracovat a už budou umět česky,“ vysvětluje Jirků s tím, že se inspirovali Rakouskem a Německem. Kromě Uzbekistánu se Penta dívá i do Indie nebo Vietnamu. „Bez importu pracovní síly se neobejdeme. Kdyby v Česku ze dne na den chybělo těch 400 tisíc Ukrajinců, kteří tady pracují, tak máme obrovský problém. Oni nám neberou práci, dělají práci, kterou nikdo z Čechů dělat nechce,“ dodává v rozhovoru. 

Skupina letos na jaře otevřela v centru Prahy prémiovou Polikliniku Florenc. Jirků ale v rozhovoru popisuje, že tento model má v Česku omezený potenciál: obstojí jen ve velkých městech a pro malou skupinu obyvatel. Zároveň podotýká, že české veřejné zdravotnictví se v budoucnu neobejde bez zapojení soukromých peněz. Český zdravotní systém je stále dražší a je financovaný téměř výhradně z veřejných peněz. „Jak budeme stárnout a nás ekonomicky aktivních bude čím dál míň, bude tento systém dlouhodobě neufinancovatelný. Nějaká forma participace pacienta bude muset přijít,“ predikuje partner Penty. 

Velkým tématem je v současnosti také plánovaná centralizace péče, například té onkologické. Ministerstvo zdravotnictví chce složité zákroky soustředit do velkých fakultních nemocnic. Penta, která provozuje nemocnice v regionech, však upozorňuje, že musí rozhodnout data, ne pocity. 

„Máme nemocnici na Moravě, která dělá 500 robotických operací prostaty ročně, což nedělá skoro žádná fakultní nemocnice. A oni říkají: už to tady být nemůže, chceme to mít v Brně nebo v Praze v onkologickém centru. Je třeba vést debatu na základě dat. Zavřít kvalitní regionální oddělení jen proto, že to chceme dát do fakultní nemocnice, je nešťastné,“ ilustruje Jirků praxi, která by lidem mohla zhoršit dostupnost péče. 

Jak probíhala nejnovější italská akvizice sítě lékáren? A proč chce být síť Dr. Max jedničkou na tamním trhu? Proč Jirků ve 35 letech změnil kariéru a místo anesteziologie šel dělat do Penty analytika? I tato témata jsme probrali v rozhovoru pro pořad FLOW. Podívejte se na video v textu článku.