Tento týden proběhlo ve Frankfurtu u příležitosti nadcházejícího českého hostování na tamním knižním veletrhu zahájení výstavy československého samizdatu. Až do konce ledna můžete do Muzea komunikace vyrazit za padesátiletou historií tohoto svébytného žánru.
Tento týden proběhlo ve Frankfurtu u příležitosti nadcházejícího českého hostování na tamním knižním veletrhu zahájení výstavy československého samizdatu. Až do konce ledna můžete do Muzea komunikace vyrazit za padesátiletou historií tohoto svébytného žánru.
Široké, padesátileté časové rozmezí má nová výstava, jež sleduje historii československého samizdatu od roku 1939 do pádu komunistického režimu. Samizdat vznikl jako reakce na přísnou cenzuru, a bylo tak vlastně jedno, zda to byla cenzura uvalená na domácí literaturu nacisty, nebo posléze komunisty.
Protikomunistické samizdatové hnutí, na něž se výstava soustředí, vedle nepovolených knih vydávalo i vlastní tajné časopisy a jeho součástí byl pozdější český prezident Václav Havel i další osobnosti českého a slovenského disentu.
Právě jejich dobu a práci připomíná nová výstava, která je v německém Frankfurtu k vidění až do konce ledna. Vznikla ve spolupráci s českou Moravskou zemskou knihovnou a jako první velký výstavní projekt doprovázející podzimní čestné hostování Česka na Frankfurtském knižním veletrhu.
„Výstava se vedle historických souvislostí zaměřuje především na materiální podobu samizdatové literatury, její grafickou úpravu a různé způsoby jejího rozmnožování,“ říká tiskový mluvčí českého hostování Jiří Sedlák.
Rozmnožovací stroje totiž