To tempo bylo neuvěřitelné – dva miliony korun za hodinu. Česko do té doby nikdy nic podobného nezažilo. Šlo o událost, která by se mohla bez úpravy otisknout do skript hned několika předmětů vyučovaných na Vysoké škole ekonomické. Spousta tuzemských drobných investorů tehdy konečně plně pochopila termín crowdfunding a chtě nechtě si uvědomila, že jedním z hlavních hybatelů světa a koneckonců i bankovního konta jsou nejméně pro tuto dekádu sociální sítě a jejich dirigenti: influenceři. 

Podcaster Vojta Žižka tehdy sháněl sto milionů korun na nákup činžovního domu v pražském Podolí. Pro drobné investory to měla být výnosná rychlovka. Půjčit Vojtovi přes crowdfundingovou platformu Fingood peníze za osm procent a po roce si je vyzvednout. Získat sto milionů se tehdy povedlo za rekordních 49 hodin. 

Okamžik sklizně přitom nastal právě nyní a investorům, kteří se tehdy stihli zúčastnit, právě cinklo oněch osm procent. „Vrátili jsme peníze všem investorům do činžáku! Ti, co s námi investovali, už je mají zpět na svém Fingood účtu. Moc děkuju všem, co nám věřili,“ uvedl Vojta Žižka na svém účtu na LinkedInu. 

Server e15 byl u investice Vojty Žižky a jeho parťáka, známého pražského realitního investora Martina Ladyra, od začátku do konce. „Samotného mě překvapilo tempo, jakým jsme peníze vybrali. Snažím se o co největší transparentnost projektu, právě proto za něj oba ručíme kromě nemovitosti i svým majetkem,“ řekl před rokem Žižka pro e15. 

Zároveň se tehdy nechal slyšet, že v případě potřeby by zřejmě mohl vybrat ještě podstatně více peněz, a to dokonce násobky cílové sumy. „Všichni, kdo s námi do toho šli, dnes společně vydělali víc než 8,5 milionu,“ uvedl nyní Žižka. 

Cestou ke zhodnocení investice mělo být tehdy „naporcování“ podolského domu na jednotlivé byty. Činžák totiž byl tehdy zapsaný v katastru jako jeden celek patřící jednomu majiteli a nešlo jej oficiálně rozdělit na byty nebo kanceláře. Právě rozdělení domu na byty a jejich následný prodej bylo gró celého byznysplánu. 

„Projekt je jasnou ukázkou toho, jaký vliv mají v dnešní době influenceři. Samotná forma investice i očekávaný výnos se jevily docela atraktivně a renomé lidí, kteří za tím stojí, projektu přidalo,“ soudí investiční poradce společnosti 4fin Jiří Ušjak. Obchodní strategie propojující brand influencera s jeho projekty podle expertů funguje velmi dobře. 

„Rizikovost developerských projektů se odvíjí od praktických zkušeností developera. Podcasteři nejsou developeři, ale samozřejmě se mohou s nějakým zkušeným developerem spojit. I proto šel Vojta Žižka do projektu s Martinem Ladyrem, který má v oblasti realit výrazně větší zkušenosti,“ uvádí analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. 

Obdobný model využívající částečné financování přes crowdfundingovou platformu přitom právě Ladyr využil v minulých týdnech pro nákup známé pražské secesní Villy Voyta. 

Žižka se v roce 2021 po deseti letech v České spořitelně, kde v závěru svého působení vedl tým lidí spravujících aktiva v objemu kolem dvanácti miliard korun, postavil na vlastní nohy a spustil podcast, který má v současnosti kolem dvou set tisíc posluchačů měsíčně. Rád o sobě tvrdí, že „rozhovor u něj se nedá koupit“. Právě svou reputací a dlouholetou zkušeností se správou velkého objemu aktiv se vyčleňuje z divoké a těžko definovatelné kategorie internetových influencerů, někdy spojovaných s podporou podvodných aktivit.