Co pro mladé lidi znamená zkušenost s nikotinem? Dva ze tří dotázaných se s ním poprvé setkali ještě před 18. rokem života. A 84 procent respondentů se shoduje, že pro nezletilé je snadné si nikotin obstarat. Data pocházejí z červnového průzkumu agentury STEM/MARK mezi 707 mladými ve věku 18 až 22 let a zahrnují ty, kteří už někdy nějaký nikotinový výrobek vyzkoušeli. 

Výzkum vychází v době, kdy vláda schválila novelu zákona o návykových látkách, takzvaný lex kratom. Ta má mimo jiné zvýšit hranici pro nákup kratomu z 18 na 21 let, obsahuje ale také opatření týkající se některých nikotinových výrobků. 

Z těch, kteří nikotin poprvé vyzkoušeli před 18. narozeninami, jej podle průzkumu začal pravidelně užívat téměř každý druhý. Mezi nejčastější způsoby obstarání patří získání od kamarádů, přímý nákup v obchodě nebo požádání staršího kamaráda o nákup. Zároveň 52 procent respondentů uvedlo, že si výrobek alespoň jednou koupili sami, a každý pátý tak činil pravidelně. 

Z výsledků vyplývá, že téměř v polovině případů prodejce po mladistvých nechtěl doklad totožnosti nebo jej požadoval maximálně při jednom z pěti pokusů o nákup nikotinového výrobku. „Průzkum ukazuje výraznou mezeru mezi věkovou hranicí a zkušeností dotázaných s jejím ověřováním,“ uvedla Zuzana Rabochová z agentury STEM/MARK. „Důslednější kontrola věku byla zároveň nejčastěji podporovaným opatřením: zvolilo ji 51 % respondentů,“ dodala Rabochová. 

Jako další možná opatření uvedli mladí lidé vyšší pokuty pro prodejce, lepší kontrolu online prodeje nebo vyšší cenu výrobků. Nejčastějšími místy prodeje byly večerky a trafiky. „Odpovědnost prodejce nesmí být konkurenční nevýhodou,“ říká David Zeman, manažer marketingu a PR skupiny DT-holding. „Obchodník, který do dodržování pravidel investuje, nemá doplácet na to, že zákazník po odmítnutí jednoduše nakoupí u někoho, kdo věk neřeší,“ dodává. 

Společnost Traficon, provozovatel sítě prodejen tabákových výrobků a tiskovin, se stala partnerem projektu neziskové organizace Na věku záleží, pod jehož záštitou vznikl tento výzkum. Organizace si klade za cíl předcházet užívání nikotinu u dětí a mladistvých. 

Prevence však nestojí pouze na regulaci prodeje. Přestože důslednější kontroly prodejců mohou dostupnost nikotinových výrobků mladistvým omezit, při vzniku závislosti hrají roli i další faktory. Podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) se zhruba 60 procenty podílejí na vzniku nikotinové závislosti genetické predispozice, zbytek připadá na vlivy prostředí. 

Pokud pomineme genetické predispozice, mezi nejčastější okolnosti první zkušenosti s nikotinem patřilo podle respondentů jeho vyzkoušení s kamarády či vrstevníky v okolí domova a školy. Téměř 79 procent dotázaných žen mělo před dospělostí s nikotinem zkušenost, zatímco u mužů to bylo 57 procent. U žen zároveň byla nejčastějším prvním výrobkem elektronická cigareta. 

Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že zatímco mezi dvaadvacetiletými uživateli nikotinu výrazně převažují klasické cigarety nad elektronickými, u osmnáctiletých je tomu naopak. 

Státní zdravotní ústav každoročně realizuje Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu v České republice (NAUTA). V roce 2025 užívalo nikotin denně 26 procent lidí ve věku 15 až 24 let, oproti 41,6 procenta v roce 2024. Jeden meziroční pokles však ještě nemusí znamenat dlouhodobý sestupný trend. 

Nikotin samotný se podle NZIP nepovažuje za karcinogen. To však neznamená, že je zdravotně neškodný. Jde o vysoce návykovou látku a její užívání v těhotenství může poškodit vyvíjející se plod. NZIP nikotin označuje také za teratogen, tedy faktor schopný narušit vývoj plodu a přispět ke vzniku vrozených vad.