Poslanecká sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, která zásadně mění pravidla penzijního spoření. Cílem úprav je motivovat mladší generace k včasnému vstupu do systému a zvýšit reálné zhodnocení uložených peněz. Ministryně financí Alena Schillerová označila za klíčové, aby lidé začali spořit v co nejnižším věku. Nová pravidla mají začít platit od příštího roku.

Zákon výrazně omezuje odměny penzijním společnostem. U většiny typů fondů se ruší poplatek za výkonnost a poplatek za správu se zastropuje na 0,5 procenta. Výjimku tvoří pouze alternativní účastnické fondy. Podle ministryně byly dosavadní reálné výnosy fondů po započtení inflace a poplatků neuspokojivé, v některých případech i záporné. Cílem je přesunout část zisku od finančních institucí přímo ke klientům.

Penzijní společnosti s navrženým omezením poplatků nesouhlasí. Asociace penzijních společností varuje, že půlprocentní strop může ohrozit ekonomickou udržitelnost celého sektoru a poslat jej do ztráty. Ministerstvo financí však argumentuje odbornými odhady, podle nichž bude případný pokles ziskovosti kompenzován budoucím nárůstem počtu klientů.

Pro klienty do 29 let návrh počítá se zdvojnásobením státní podpory na 40 procent z vkladu, a to při měsíční úložce v rozmezí 500 až 1700 korun. Maximální výše příspěvku je stanovena na 340 korun. U dětského spoření bude nově možné čerpat státní podporu již od úložky 100 korun měsíčně.

Nově se bude povinně využívat strategie životního cyklu. U klientů do 50 let budou prostředky směřovat primárně do akciových složek s vyšším potenciálem zisku. S blížícím se důchodovým věkem se pak investice automaticky přesunou do konzervativnějších a bezpečnějších nástrojů.

Součástí reformy je také plánovaný konec transformovaných fondů do roku 2036. V těchto fondech si stále spoří přibližně 1,7 milionu lidí, ale kvůli povinnosti vykazovat každý rok kladnou nulu investují příliš konzervativně, což vede k nízkému zhodnocení. Předlohu nyní projednají sněmovní výbory, které na to mají zkrácenou lhůtu 30 dnů.