Martina Navrátilová byla tou dobou už Američanka, Ivan Lendl žil v Connecticutu a komunistický režim v Československu úspěchy hvězd, které tenisově vychoval, zamlčoval i politicky posuzoval.

„Ale no tak, já jsem Američanka. Nemůžete rozhodovat podle toho, kde jsme se narodili. Jinak by byl McEnroe Němec,“ nechala se slyšet Navrátilová, kterou rozčilovalo, když se o US Open 1986 mluvilo jako o turnaji se dvěma československými finále.

Je sice pravda, že všichni čtyři účastníci zápasů o grandslamový titul pocházeli z Československa, sama Navrátilová už ale více než deset let žila ve Spojených státech, měla americké občanství a zemi, z níž jako osmnáctiletá emigrovala, na kurtu už dávno nereprezentovala.

Její odchod ovšem nebyl pouze rozhodnutím o tom, kterou zemi bude reprezentovat.

O tom, na kterých zahraničních turnajích smí hrát a jak dlouho smí na Západě zůstat, do té doby totiž nerozhodovala sama. Když v únoru 1975 zůstala po turnaji na Floridě o týden déle bez povolení, tenisový svaz ji povolal zpět do Prahy, postavil před disciplinární komisi a následně jí omezil zahraniční program.

Před odjezdem na US Open se proto osmnáctiletá Martina svěřila otci, že uvažuje o emigraci. Ten ji upozornil, aby po případném útěku nevěřila ani slovům vlastní rodiny.

„Jestli to uděláš, ať se stane cokoli, nevracej se. Mohli by nám