Poslední roky plné ekonomických otřesů naučily Čechy investovat. V Česku dnes investuje více než polovina lidí, více než v Polsku i Maďarsku. Tuzemští investoři zároveň nejčastěji v regionu považují výkyvy trhu za příležitost ke koupi. Jejich odolnost přitom nestojí na bezhlavé ochotě riskovat, ale na kombinaci zkušeností, budování finanční rezervy a schopnosti zachovat chladnou hlavu i při poklesu trhu. Vyplývá to ze šestého ročníku průzkumu Generali Lví podíl společnosti Generali Investments CEE, který letos poprvé proběhl ve všech zemích Visegrádské čtyřky.

„Češi se během několika náročných let naučili přemýšlet jako investoři. Dnes už pracují s investicemi jako s běžnou součástí správy peněz,“ komentuje výsledky obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly. Podle něj přitom nejde o bezhlavou ochotu riskovat. Češi si více ověřují, komu své peníze svěřují. U fondů tak nejčastěji sledují jejich historii a pověst společnosti, která je spravuje.

Fondy zůstávají nejčastější investiční cestou napříč V4. Využívá je více než polovina investorů v regionu, nejvíce na Slovensku a v Česku. Češi se od sousedů odlišují především oblibou online nástrojů. Přes brokery, investiční platformy nebo aplikace investuje 45 procent českých investorů, zatímco průměr V4 činí 37 procent. Online investování tak podle průzkumu přestává být doménou mladých a stává se standardem pro stále širší skupinu investorů.

Rozdíly mezi zeměmi se ukazují také v tom, podle čeho lidé fondy vybírají. Češi nejvíce sledují historii fondu a pověst společnosti, která ho spravuje. Slováci kladou větší důraz na dlouhodobou výkonnost, Maďaři na očekávaný výnos a rizikovost. Poláci se více soustředí na poplatky a rychlost, s jakou se dostanou ke svým penězům.

Český přístup tak kombinuje aktivitu s opatrností: investoři více využívají online nástroje, zároveň si ale své investice pečlivě ověřují.

Akcie jsou nejčastější investicí napříč regionem V4. V portfoliu je má 54 procent investorů. V Česku je jejich podíl výrazně vyšší, akcie drží 65 procent českých investorů, nejvíce ze všech sledovaných zemí. Oproti předchozím třem letům jde přibližně o patnáctiprocentní nárůst.

Právě akcie tak podle průzkumu nejlépe ukazují, jak se česká portfolia v posledních letech proměnila. Češi zároveň ze zemí V4 nejčastěji investují do nemovitostí. V portfoliu je má 28 procent českých investorů.

V dalších zemích regionu se investiční preference liší. Maďarsko a Polsko mají silnější pozici u dluhopisů, zatímco Slovensko vyčnívá vyšším využíváním ETF. Souvisí to mimo jiné se silnějším druhým pilířem důchodového systému, pasivní správou a důrazem na nízké náklady.

Vedle investic zůstávají ve střední Evropě důležitou součástí finančního chování také konzervativní produkty. Za nejvhodnější způsob ukládání peněz považují obyvatelé V4 nejčastěji spořicí účty. Druhou nejčastější volbou je hotovost.

Češi spořicím produktům věří ze všech zemí V4 nejvíce. Téměř polovina z nich je považuje za nejvhodnější způsob uložení peněz. Hotovost naopak uvádí jen 16 procent Čechů. V Polsku je to 38 procent a v Maďarsku 36 procent.

Rozdíly podle portfolio manažera Generali Investments CEE Martina Pohla souvisejí s odlišným prostředím, ve kterém domácnosti v jednotlivých zemích investují. Slovensko má nejsilnější druhý pilíř důchodového spoření v regionu, který podporuje dlouhodobé investování, pasivní správu a ETF. V Maďarsku hrají významnou roli retailové státní dluhopisy a dlouhodobě vyšší domácí úrokové sazby, které zvyšují atraktivitu konzervativních investic. Na vyšší úrokové sazby jsou zvyklí také polští investoři.

Polsko se zároveň vyznačuje rozvinutým kapitálovým trhem, který podporují domácí penzijní fondy. Polští retailoví investoři si podle průzkumu více než ostatní hlídají náklady a dostupnost peněz.

„Češi nám vycházejí jako nejaktivnější investoři, kteří rádi investují napřímo a nejvíce využívají služeb brokerů a investičních platforem. Přesto zůstávají spořicí účty jejich nejoblíbenějším způsobem umístění volných finančních prostředků,“ říká Pohl.

V očekávání dalšího ekonomického vývoje jsou čeští respondenti opatrní. Zlepšení ekonomické situace v příštích dvou letech očekává pouze 14 procent z nich, zatímco zhoršení předpokládá 32 procent.

Výrazně odlišná je situace v Maďarsku, kde po volbách očekává zlepšení ekonomiky 54 procent respondentů, tedy více než dvojnásobek regionálního průměru. Největší pesimismus naopak panuje na Slovensku, kde zhoršení ekonomické situace očekává téměř polovina lidí.

Podle Petra Mederlyho ale opatrnější výhled neznamená, že by se Češi stahovali do pasivity. „Právě v Česku investuje více lidí než v Maďarsku i Polsku a tuzemští investoři častěji než sousedé vnímají pokles trhu jako příležitost. Mají zkušenost s výkyvy, častěji si budují rezervu a více pracují s akciemi, fondy i online nástroji,“ říká.

Český investor tak podle něj za poslední roky výrazně dospěl. Neznamená to, že by ignoroval riziko. Spíše se naučil s výkyvy počítat a využívat je ve svůj prospěch.