Když chcete stvořit něco živého, můžete na to jít tradiční metodou – například vložit bakterii do misky s mírně oslazenou vodou. Udělejte to v devět ráno a odpoledne bude z jedné bakterie něco mezi milionem a miliardou – záleží na druhu bakterie, na teplotě a na tom, co dobrého jste jim do vody nasypali.

Složitější živočichové včetně lidí se množí pomaleji a potřebují k tomu více příznivých okolností, princip je však stejný. Živé věci dělají celkem ochotně své kopie.

Udělat z neživého živé naproti tomu dovedou jen čarodějky v pohádkách, doktor Frankenstein a nejnověji také Katarzyna Adamala, která na rozdíl od nich není literární postava, ale profesorka syntetické biologie na Minnesotské univerzitě v Minneapolis.

O práci jejího týmu, jejímž dosavadním výsledkem jsou objekty nazvané SpudCells, by se dalo napsat jako o zásadním průlomu, obrovském mezníku v dějinách přírodní vědy. Něco ve stylu: všechno živé na Zemi pochází z jediného společného předka, tak tomu bylo po několik miliard let až do 1. července 2026, od včerejška už ne, takže si laskavě opravte učebnice.

Je to pravda, ale není to celá pravda, jen její efektní a znepokojivá část. Adamala se svým týmem skutečně