Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek ze Severoatlantické aliance (NATO) dát dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Informoval o tom už před summitem NATO v Ankaře premiér Andrej Babiš (ANO). Vládní strany přitom dříve uváděly, že nemá smysl výdaje na obranu navyšovat, pokud je není za co utratit. Ministerstvo obrany tak pro Echo24 popsalo, kam by mohly peníze zamířit. Prioritami jsou zejména modernizace výzbroje a techniky, protivzdušná obrana, munice, zásoby, logistika či infrastruktura. Významná část výdajů musí podle MO do provozních a personálních oblastí, bez nichž nelze nové schopnosti reálně využívat a udržet.

Armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP, dalších 30 miliard korun má jít na obranu z ostatních rozpočtových kapitol. Příští rok se má rozpočet na obranu navýšit o 36 miliard korun. Mluvčí resortu Aleny Schillerové (ANO) Gabriela Krušinová pro Echo24 řekla, že státní rozpočet je stále ve fázi příprav a jeho konkrétní parametry jsou předmětem jednání. „Obecně platí, že navyšování výdajů na obranu je nutné posuzovat v kontextu celého státního rozpočtu a ostatních priorit státu. Z celkových výdajů státního rozpočtu tvoří převážnou část mandatorní a další zákonem dané výdaje, prostor pro přesuny je proto omezený,“ uvedla Krušinová.

Premiér Babiš a představitelé vlády v minulosti uváděli, že jsou proti slepému navyšování výdajů a „honění se za procenty“, pokud není peníze za co utratit. Koncem dubna Babiš ještě říkal, že důležitější než splnění dvou procent jsou počty vojáků. Před summitem NATO ale oznámil, že výdaje budou zvýšeny o 36 miliard, dosažení dvou procent HDP na obranu je podle něj nyní prioritou. Jakékoli výrazné navýšení výdajů na obranu je podle MF potřeba vyvažovat tak, aby neohrozilo investice, dopravu, školství, vědu, výzkum ani další prorůstové oblasti. „Konkrétní způsob financování bude předmětem dalších jednání o návrhu státního rozpočtu,“ dodala Krušinová.

Ministerstvo obrany se podle mluvčího Petra Peška zajištěním potřebných výdajů na obranu zabývá v rámci přípravy státního rozpočtu a střednědobého výhledu. „Rozpočtový proces probíhá v souladu s instrukcí ministerstva financí. Ministerstvo obrany obdrželo konkrétní limity, ty však do úplného ukončení rozpočtového procesu nelze považovat za konečné. Otázka celkového rozpočtového krytí, včetně případného zapojení jiných kapitol státního rozpočtu nebo dalších rozpočtových mechanismů, je předmětem jednání vlády a ministerstva financí,“ uvedl Pešek s tím, že ministerstvo obrany v této fázi nemůže předjímat konečné rozhodnutí vlády ani způsob zajištění potřebných zdrojů.

„Cílem Ministerstva obrany však je, aby byly v kapitole resortu vytvořeny předpoklady minimálně pro zajištění výdajů odpovídajících 2 % HDP, a tedy pro postupné plnění obranných závazků České republiky. Navýšené prostředky mají směřovat především do oblastí, které mají přímou věcnou vazbu na obranu státu, rozvoj schopností Armády ČR, plnění aliančních cílů a dlouhodobou udržitelnost výstavby schopností,“ uvedl Pešek.

„Prioritami jsou zejména modernizace výzbroje a techniky, protivzdušná obrana, munice, zásoby, logistika, infrastruktura, provoz a servis nové techniky a současně stabilizace a růst počtu personálu. Významná část výdajů proto musí směřovat nejen do investic, ale také do provozních a personálních oblastí, bez nichž nelze nové schopnosti reálně využívat a udržet,“ dodal Pešek.

Vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský pro Echo24 už dříve vysvětlil, že NATO dnes pracuje se dvěma paralelními kategoriemi. „První jsou přímé obranné výdaje podle definice NATO z roku 2018. Ty NATO vymezuje jako ‚platby uskutečněné národní vládou specificky k naplnění potřeb ozbrojených sil, spojenců nebo Aliance‘. Patří sem například výdaje na ozbrojené síly, vojenský výzkum a vývoj, vojenské zásoby, některé společné alianční fondy nebo vojenská pomoc spojencům. Naopak explicitně vylučují například civilní obranu,“ uvedl Landovský.

Druhou kategorií jsou investice do bezpečnosti, obrany a odolnosti podle nové definice NATO z června 2025. „Ta reaguje na proměnu bezpečnostního prostředí a vychází z toho, že obranyschopnost dnes není jen otázkou tanků, letadel a munice, ale také fungování společnosti v krizi nebo konfliktu. Proto zahrnuje například výdaje na odolnost státu, ochranu kritické infrastruktury, logistickou infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost, obranný průmysl, inovace, zásoby nebo některé dual-use projekty. NATO ale zároveň jasně stanoví podmínku, že tyto výdaje musí být navázány na alianční obranné plánování nebo na národní obranné plány,“ dodal Landovský s tím, že nejde tedy o to „schovat“ pod obranné výdaje cokoliv. NATO se podle něj snaží vytvořit systém, který odpovídá realitě moderního konfliktu. Válka na Ukrajině ukázala, že obranyschopnost závisí také na energetice, dopravní infrastruktuře, datových sítích, kybernetické bezpečnosti nebo schopnosti průmyslu rychle vyrábět.

NATO dnes podle něj disponuje výrazně detailnějšími definicemi než v minulosti. „Oba dokumenty obsahují konkrétní pravidla i příklady. Zároveň ale nejde o jednoduchý ‚checklist‘, kde by si státy mechanicky odškrtávaly jednotlivé položky. NATO pracuje s principem odborného a politického posouzení konkrétních výdajů v kontextu aliančních plánů a schopností,“ vysvětlil Landovský a vysvětlil, že technologie i bezpečnostní prostředí se rychle mění, příliš rigidní seznam by rychle zastaral. „Ještě před několika lety by například investice do kybernetické bezpečnosti, ochrany podmořských kabelů nebo obranných inovačních ekosystémů v podobných definicích téměř nefigurovaly,“ popsal dále Landovský s tím, že současně je ale větší míra jasnosti a předvídatelnosti v zájmu všech spojenců. I proto NATO podle něj nové definice přijalo. Dokument z roku 2025 například výslovně stanoví, že výdaje mohou být vykázány pouze jednou, aby se zabránilo dvojímu započítávání, a že reporting bude probíhat podle standardizovaných instrukcí NATO.