Americké úřady od pátku zavádějí nová dovozní cla ve výši deset a 12,5 procenta, která se dotknou přibližně šesti desítek zemí představujících téměř veškerý dovoz do Spojených států. Nová opatření nahrazují dočasné desetiprocentní clo, jehož platnost skončila v pátek ráno středoevropského času. Evropská unie bude podléhat základní desetiprocentní sazbě, zatímco přísnější 12,5procentní clo se bude vztahovat na další desítky států.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedení cel zdůvodnila tím, že dotčené země podle amerického ministerstva obchodu dostatečně nebrání dovozu výrobků vzniklých za použití nucené práce. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer uvedl, že Spojené státy dlouhodobě zakazují dovoz zboží pocházejícího z nucené práce a tento zákaz důsledně vymáhají. Nová opatření Washington opřel o článek 301 amerického obchodního zákoníku, který umožňuje reagovat na údajně diskriminační či neodůvodněné obchodní praktiky zahraničních partnerů.

U zboží z Evropské unie bude platit minimálně desetiprocentní clo. Pokud už na konkrétní výrobek dopadá vyšší americké clo, sazba se dále navyšovat nebude. Výjimku z nových opatření dostaly například ropa, zemní plyn, hnojiva nebo zboží, na které se již vztahují odvětvová cla.

Nová americká cla vyvolala okamžité reakce zahraničních partnerů. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila za překvapivé, že se opatření vztahují také na Evropskou unii, přestože mezi oběma stranami existuje obchodní dohoda. Podle ní Brusel očekával, že dohoda bude respektována, a proto bude po Washingtonu požadovat vysvětlení.

Kallasová zároveň odmítla americké zdůvodnění týkající se nucené práce. Připomněla, že obchodní dohoda mezi EU a Spojenými státy počítá s tím, že na většinu zboží nepřesáhne clo 15 procent, přičemž Evropská unie dočasně pozastavila svá cla na dovoz z USA.

Proti americkému kroku se ostře vymezily také další státy. Brazilská vláda označila nová cla za svévolná a neopodstatněná a obvinila Washington z manipulace tématem lidských práv. Zároveň oznámila, že začne připravovat obchodní odvetná opatření.

Australský ministr obchodu Don Farrell označil nová cla za zcela neopodstatněná a uvedl, že Canberra se bude i nadále snažit o jejich zrušení prostřednictvím jednání s americkou administrativou. Kriticky se vyjádřilo také Japonsko, zatímco novozélandský premiér Christopher Luxon uvedl, že americké šetření nepřineslo přesvědčivé důkazy podporující tvrzení o nedostatečném boji proti nucené práci.

Podobně reagovalo i Norsko. Ministr zahraničí Espen Barth Eide odmítl, že by země proti výrobkům z nucené práce postupovala nedostatečně, a připomněl, že Norsko má jasně nastavená pravidla, která mají takovému obchodu zabránit.

Trump dlouhodobě prosazuje využívání cel jako nástroje obchodní politiky. Tvrdí, že pomohou vrátit část průmyslové výroby zpět do Spojených států, ochrání americké výrobce a přinesou dodatečné příjmy federálnímu rozpočtu. Kritici naopak upozorňují, že náklady na cla obvykle přenesou dovozci na zákazníky, což může vést ke zdražování a vyšší inflaci.