Policie samozřejmě sleduje nehodovost na silnicích a monitoruje nebezpečná místa. Přesnější informace ale mají pojišťovny. A proč? Vysvětlení je jednoduché.

Nehody, při kterých nedošlo ke zranění, nebyl poškozen majetek třetí osoby a škoda nepřevyšuje 200 tisíc korun, se policii hlásit nemusí. Stačí vyplnit formulář pro pojišťovnu, ať už na papíře nebo on-line přes webovou aplikaci Bouračka. Menší ale pořád nepříjemné nehody se tak dostávají jen k pojišťovnám. Ty z nich sestavují statistiky, které jsou veřejně dostupné na Portálu nehod.

My jsme se na pár z nich podívali. Některé potvrzují to, co si člověk tak nějak všeobecně dokáže představit. Třeba, že alkohol se za volantem častěji než obvykle objevuje o Velikonocích.  Ale tipli byste si, kdy se stává nejvíc nehod s dětmi v roli chodců. Nebo v kterou denní či noční dobu se stává nejvíc nehod na kruhových objezdech.

Alkohol zabíjí. Nejen, že škodí zdraví jeho nadměrná konzumace, ale i malé dávky můžou znamenat smrt. A to v případě, že pije řidič. Spousta jich nepije, ale o svátcích jako jsou Velikonoce nebo Vánoce udělají výjimku. Nejvíc nehod pod vlivem se stává právě na Velikonoce, třeba v okrese Klatovy má podle Portálu nehod na svědomí alkohol během svátků jara až čtvrtinu bouraček. Rizikové jsou z pohledu pití i Vánoce. Nejvíc opilých řidičů nehledě na období jezdí v okrese Břeclav. Kromě jihomoravských okresů se ale na předních místech objevují právě i Klatovy nebo severní Plzeňsko.

Kruhové objezdy patří k bezpečným způsobům křížení silnic. Potvrzují to i statistiky Portálu nehod, který zpracovává údaje z databází českých pojišťoven. Přes 70 % nehod tady končí jen materiálními škodami, ve čtvrtině případů dochází k lehkému zranění, u dvou procent k těžkému a smrtí končí na rondelech 0,16 % kolizí. To je skoro čtyřikrát méně než na normálních křižovatkách.

Problematické jsou ale kruhové objezdy kolem třetí ráno pro řidiče v kategorii 18 až 24 let, kteří je nezvládnou. Často je to vlivem alkoholu nebo drog. Nejnebezpečnější z pohledu statistik je v ČR kruhový objezd na křížení Brněnské ulice a Gočárova okruhu v Hradci Králové.

Parkoviště patří k rizikovým místům pro děti. I když na parkovištích jezdí auta pomalu, řidiči často ve snaze neodřít si auto sice dávají pozor, ale hlavně na plechy svého vozu. A děti se bohužel snadno schovají do mrtvého úhlu. Proto je třeba na ně právě v těchto místech být velmi opatrný. To platí jak pro řidiče tak rodiče.

Pokud jde o chování na přechodech nebo přecházení silnic obecně, nepatří podle Portálu nehod léto pro děti k rizikovým obdobím. Horší je konec kalendářního roku, kdy je tma ještě při ranních cestách do školy.

Nejméně nehod způsobených rychlou jízdou má za všech krajů Praha. A to necelých šest procent, jak vyplývá z dat Portálu nehod. Naopak největší podíl na nehodách má rychlost v Plzeňském kraji – přes 23 procent. Ani dodržování zákonných limitů, jako je padesátka v obci nebo devadesátka mimo ni, ještě neznamená, že řidič nejede nepřiměřenou rychlostí. Za deště, náledí, potmě nebo třeba na rozbité silnici je potřeba jet pomaleji.

85% nehod z celkem 4073, které se loni staly na dálnicích, skončilo jen rozbitými plechy nebo plasty. Podle Portálu nehod, který zpracovává statistiky o bouračkách z databází pojišťoven, končí většina nehod na dálnicích bez zranění. Ve 12% pak dochází k lehkým újmám na zdraví. Zbylá tři procenta připadají na nehody s těžkými zraněními či úmrtími. Nejvíc karambolů na dálnicích se stává v pátek a o víkendech. Ve zbylých dnech jsou rizikové ranní a odpolední špičky. Zajímavě pak vychází poměr nehod na mokru a suchu. Zatímco na silnicích se tři čtvrtiny bouraček odehrají na mokru a zbytek na suchu, na dálnicích je poměr přesně opačný a to 1:3, kdy se bourá víc za sucha.

Běžíme ráno na autobus nebo tramvaj, v hlavě máme myšlenky na to, s čím zas bude prudit šéf, protože shora přišel nějaký nesmysl. Asi tak nějak to vypadá v hlavách řady chodců, kteří rychle poslali dítě do školy a chvátají do práce. Bohužel se takový spěch ne vždy vyplácí. Podle statistik Portálu nehod se nejvíc střetů s chodci dle dat z let 2010 až 2025 stává kolem sedmé hodiny ráno. Bohatý na nehody je pak i čas od čtyř do pěti odpoledne. A stejně jako na lyžařském výcviku ve škole platilo, že třetí den je kritický, je tomu tak i u střetů s chodci. K těm dochází nejčastěji ve středu. Zhruba třetinu, přesně 31,81 %, zaviní pěší, zbytek připadá na řidiče.

Nejvíc nehod cyklistů se stává v pátek. Ukazují to statistiky Portálu nehod. Rizikové jsou též víkendy. Co se týče denní doby, bourají cyklisti nejčastěji odpoledne mezi třetí a šestou. Nejčastější příčinou karambolu u jezdců na kolech je nezvládnutí řízení. To může za 53% kolizí. Na druhém místě je s 28% nedání přednosti v jízdě. Stejně jako u chodců na přechodech i u cyklistů platí při projíždění křižovatkami, že je třeba, aby o sobě cyklisté a řidiči či pěší věděli. Je třeba navázat oční kontakt a ujistit se, že se všichni navzájem registrují a jsou připravení dát přednost.

Rok co rok způsobí přes 1500 bouraček na českých silnicích mikrospánek. Situace se navíc stále zhoršuje: loni usnutí řidiče během jízdy způsobilo 1749 nehod, což je smutný rekord. Podle statistik Portálu nehod k nejvíce nehodám dochází v letních měsících. Konkrétně v červnu a červenci: přes 2200. O prázdninách je patrný i nejvyšší podíl na celkové nehodovosti - přes 2 %. Souvisí to s dovolenkovým cestováním, kde k únavě přispívá horko a monotónní jízda po dálnicích.

Poněkud překvapivý je pohled na rozložení během týdne. Nejvyšší počet 2991 nehod připadá na pondělí, až pak následují pátek a víkend. Nejrizikovější čas z pohledu mikrospánku je šestá hodina ranní, vězí za tím nejspíš návrat z nočních směn. A pak odpoledne mezi 14. a 15. hodinou. V podílu na celkové nehodovosti však nejvyšší podíl bouraček kvůli usnutí za volantem připadá na třetí hodinu v noci. Je to víc než 6 % všech nehod.

Zatímco v celé ČR vévodí statistikám nehodovosti věková kategorie 18 až 24 let, v Praze je to kategorie 32 až 38. Jak ukazují data Portálu nehod, kde se schází informace o karambolech od pojišťoven, mladí způsobí v krajích 16 až 17 procent nehod. V Praze je to 12 procent, naopak třicátníci a čtyřicátnici v Praze bourají častěji než jejich vrstevníci z regionů. Po čtyřicítce s výjimkou Prahy už nehodovost klesá. Podle zkušeností instruktorů autoškol se v hlavním městě mladí za volant nehrnou. Řada si jich dělá řidičák ne hned v osmnácti či díky L17 v sedmnácti, ale až ve věku přes 20 let, kdy je k tomu donutí třeba práce či jiné okolnosti. Když v této věkové kategorii řada lidí neřídí, je logicky jejich nehodovost menší.

Zdroj: Svět motorů