Cestování do zahraničí přináší řadu úskalí a nejeden tuzemský řidič již zažil situaci, kdy mu po návratu z dovolené v zahraničí přišel dopis s výzvou k zaplacení pokuty za porušení dopravních předpisů. A zatímco postihování českých řidičů za hranicemi funguje až příliš dobře, v tuzemsku stále ne na všechny řidiče zákon dosáhne.

Že může být vymáhání pokut od řidičů s cizí registrační značkou problematické, připouštějí i některé obce. Podle mluvčího karlovarské radnice Jana Kopála to záleží na konkrétním přestupku. „Pokud je přestupce přímo zastaven policií, pak to policista může řešit na místě. Pokud se jedná o přestupky zjištěné automatizovanými prostředky – typicky kamery, úseková měření rychlosti, Cam-Car neboli kamerová vozidla kontrolující oprávněnost parkování, tam je obvykle zjištěna jen registrační značka vozidla. Ale, jak má mnoho českých řidičů vlastní zkušenost, i tyto přestupky ze zahraničí jim mohou přijít a stejně tak české správní orgány mohou sankce za tyto přestupky vymáhat v zahraničí.

Pokud je totiž vozidlo registrováno v členské zemi Evropské unie, lze využít systému CBE – Cross Border Exchange of Information (přeshraniční výměna informací) dle evropské směrnice 2015/413/EU. Podle ní mohou členské země zjišťovat informace o majiteli vozidla při podezření například na překročení nejvyšší povolené rychlosti, řízení pod vlivem alkoholu/ drog nebo manipulaci s telefonem za jízdy. Pokud ale jde o přestupek jiný, třeba nepatřičné parkování, CBE v tomto případě jednoduchou ilustraci neumožňuje, stejně jako nemají české úřady podobně jednoduchou možnost, jak zjistit majitele vozidel mimo EU. Ale to se samozřejmě netýká jen Karlových Varů a je to asi obecně známá věc,“ popsal Kopál.

Podobnou zkušenost popisují také na severu Čech. „Z jednorázově pokutovaných cizinců zaplatí zejména ti ze západoevropských zemí. Naopak cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR (často bývalé republiky SSSR, Rumunsko, Bulharsko) nasbírají pokuty a zmizí zpět v cizině bez placení. Pouze ti, kteří zde podnikají (například z Vietnamu) nebo chtějí občanství, jsou schopni uhradit veškeré závazky zpětně,“ řekl vedoucí odboru dopravněsprávních agend liberecké radnice Petr Čech.

Podle některých měst je na vině špatně nastavená legislativa. „Pokud se cizinec na našem území již neobjeví, je aktuálně pokuta fakticky nevymahatelná,“ řekl už dříve mluvčí Prahy 6 Marek Zeman. Problém je také v doručování samotných pokut, kdy přestupce žijícího v zahraničí sice úřad obešle, bohužel ne vždy se doručení podaří, protože některé státy nedoručují do vlastních rukou, a tak se případně obsílka vrací s tím, že je adresát na uvedené adrese neznámý.

Ministerstvo dopravy však vidí zlepšení situace. „Od 1. července 2025 došlo k úpravě zákona o silničním provozu týkající se doručování do zahraničí, což přispělo k lepšímu vymáhání. Zároveň se připravuje legislativní text pro zapracování směrnice CBE, která řeší také doručování a vymáhání u dopravních deliktů (rozšiřuje se seznam dopravních deliktů, na které bude dopadat). Počítá se s účinností k 1. červenci 2026,“ uvedl na dotaz mluvčí ministerstva František Jemelka.

Zpřísněný režim v rámci prováděcí směrnice by tak měl podle původních informací platit od 20. července 2027 a měl by rozšířit počet provinění, která lze za hranicemi vymáhat, z dosavadních osmi na osmnáct. Konkrétně by sem mělo nově patřit například nebezpečné předjíždění, nesprávné parkování nebo nerespektování světelné signalizace na přejezdu.

Podle údajů zveřejněných Evropským parlamentem v roce 2024 uniklo trestu zhruba 40 % přestupců, což bylo motivací právě pro zpřísnění pravidel, která by měla vést k větší spolupráci států unie na řešení přestupků řidičů v zahraničí. Podle návrhu by pak členská země měla povinnost odpovědět na žádost neprodleně do dvou měsíců od získání potřebných informací od jiného členského státu. Ten pak bude mít jedenáct měsíců od data spáchání přestupku na vydání oznámení o dopravním přestupku. To pak musí obsahovat čas a okolnosti spáchaného přestupku a možnosti, jak se proti pokutě odvolat.

Pokud navíc částka přesahuje 70 € (v přepočtu zhruba 1700 korun) a nepodařilo se ji vybrat ani po vyčerpání všech právních možností, může země pachatele přestupku v rámci unie převzít vymáhání pokuty.

Pokud se adresátovi se sídlem nebo pobytem v cizině nepodaří doručit oznámení o zahájení řízení o přestupku, příkaz vydávaný jako první úkon v řízení o přestupku nebo jinou písemnost v řízení o přestupku podle zákona, doručí se mu tato písemnost i další písemnosti v tomto řízení prostřednictvím veřejné vyhlášky. Správní orgán současně učiní pokus vyrozumět adresáta vhodným způsobem o dalších doručovaných písemnostech, pokud jsou známy jeho sídlo, pobyt, adresa pro doručování nebo elektronická adresa.

Zdroj: Svět motorů