Nová studie výzkumného centra Evropské komise ukazuje, že část Česka začíná ohrožovat dezertifikace, tedy rozšiřování pouští. Momentálně se tento jev projevuje na okraji jižní Moravy, sílit však bude jak v tomto regionu, tak v Polabí. Analytik Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v rozhovoru s Deníkem N líčí, co přesně lze v příštích letech čekat, jak vyprahlá krajina změní životy lidí a co mohou obce, stát či zemědělci s horšící se situací dělat.
Nová studie výzkumného centra Evropské komise ukazuje, že část Česka začíná ohrožovat dezertifikace, tedy rozšiřování pouští. Momentálně se tento jev projevuje na okraji jižní Moravy, sílit však bude jak v tomto regionu, tak v Polabí. Analytik Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v rozhovoru s Deníkem N líčí, co přesně lze v příštích letech čekat, jak vyprahlá krajina změní životy lidí a co mohou obce, stát či zemědělci s horšící se situací dělat.
V rozhovoru se dozvíte:
Minulý týden jste upozornil na studii, podle níž části jižní Moravy hrozí, respektive už se v ní odehrává proces dezertifikace neboli rozšiřování pouští. Zároveň jste zmínil, že tento termín znamená leccos a nutně si pod ním nemusíme představovat jen písečné duny. Čeho jsme tedy svědky?
Poušť skutečně nemusí být tvořena jen písečnými dunami. Velká část pouští vypadá úplně jinak – a na druhou stranu, písečné duny nutně nemusí být v poušti; stačí se podívat na okraj Baltu. Koneckonců ještě před zhruba 200 lety byly písečné duny součástí krajiny také na jižní Moravě, v Polabí, či dokonce na Třeboňsku. A to až do doby, kdy jsme je