Na první pohled má devátý hrabě z Althorpu Charles Spencer všechny předpoklady pro to, aby napsal fundovaný a snad i „definitivní“ životopis své starší sestry Diany, zesnulé princezny z Walesu.

Má k dispozici nejen bohatý rodinný archiv a informace takřka z první ruky, ale také vynikající průpravu. Vystudoval elitní soukromou školu v Etonu a v první polovině 80. let absolvoval kurz moderních dějin na prestižní Magdalen College v Oxfordu. V 90. letech působil jako reportér americké televizní stanice NBC, pak se věnoval psaní.

Vydal osm historických knih, krom jiného o dynastii Stuartovců, a přitahovala ho také historie vlastního šlechtického rodu Spencerů. Před dvěma lety vyšly jeho vlastní memoáry s názvem A Very Private School (Povýtce soukromá škola).

Jeho nejnovější kniha Swan Song: Diana, my sister (Labutí píseň: Diana má sestra) však zmíněná očekávání nenaplňuje. Z jednotlivých kapitol i mezi řádky 366 stránek je zřejmé, že se Spencer jako autor chtěl svézt na vlně očekávaného komerčního zájmu spojeného s blížícím se třicátým výročím sestřina tragického úmrtí. Diana zemřela 31. srpna 1997 při automobilové nehodě v Paříži.

„Proč tahle knížka a proč právě teď?“ klade autor hned v úvodu řečnickou otázku a vzápětí si na ni odpovídá: „S blížícím se výročím Dianiny smrti jsem opakovaně odmítal pozvání, abych se objevil v některém z dokumentárních pořadů, které se jí budou věnovat. Pak jsem si řekl: víte co, místo abych se objevil jen jako host v projektech, které se budou odvíjet s obvyklými nepřesnostmi a trhlinami, sepíšu, jak si věci pamatuji sám. Jednou provždy do nich vnesu jasno a udělám za nimi tečku.“