Již 27. Letní slavnosti staré hudby otevírají své brány od 16. července do 5. srpna – a to opět ve skvostných prostorách Pražského hradu, Strahovského kláštera, Kostela sv. Šimona a Judy či Zámku Troja.
15. července 2026
Již 27. Letní slavnosti staré hudby otevírají své brány od 16. července do 5. srpna – a to opět ve skvostných prostorách Pražského hradu, Strahovského kláštera, Kostela sv. Šimona a Judy či Zámku Troja.
Letošní ročník mezinárodního hudebního festivalu nese podtitul Mýty a legendy a prostřednictvím hudby inspirované dávnými příběhy zve za poklady evropské hudební historie. Slavnostní zahájení 27. ročníku proběhne ve čtvrtek 16. července v kostele Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském opatství na Novém Městě v Praze a bude patřit české premiéře předního londýnského vokálního souboru Stile Antico.
V programu s názvem Legendae sanctorum dvanáctičlenný soubor oživí repertoár z per anglických, franko-vlámských, italských a španělských velikánů renesanční polyfonie. Zpívat se bude například ke cti sv. Jakuba, Ondřeje, Cecilie, Kateřiny či Františka z Assisi, od jehož úmrtí letos uplyne rovných 800 let.
Soubor Stile Antico patří mezi nejinovativnější vokální uskupení v oblasti staré hudby. Jeho dvanáct členů si svěžím a živým pojetím renesanční polyfonie získalo publikum již na čtyřech kontinentech. Nahrávky souboru figurují v žebříčcích nejprodávanějších hudebních alb a byla jim udělena řada ocenění, mimo jiné Gramophone Award for Early Music, Diapason d'Or de l'Année či Edison Klassiek. Ansámbl obdržel tři nominace na cenu Grammy. Koncert v přímém přenosu nabídne také Český rozhlas Vltava.
Ve středu 5. srpna v Kostele sv. Šimona a Judy uzavře festival večer propojující operní tvorbu Georga Friedricha Händela a Henryho Purcella se světskými kantátami Johanna Sebastiana Bacha v podání rezidenčního ansámblu Collegium Marianum a německého basbarytonisty Andrease Wolfa.
Letní slavnosti staré hudby jsou největší a nejdéle působící festival staré hudby v naší metropoli. Festival zve návštěvníky na skladby duchovní i světské, hudbu, která zněla na šlechtických dvorech, na francouzská středověká moteta, lidové písně, virtuózní sonáty i operní árie.
Festival je od roku 2000 vstupní branou, jíž do České republiky proudí špičkoví zahraniční interpreti, kteří hrají na originály či kopie historických nástrojů při zachování těch nejvyšších nároků na dokonalost provedení, na něž jsme zvyklí u moderních nástrojů. Festival je ojedinělý i svým přesahem do oblasti barokního divadla a tance. Jednou z předností festivalu je propojení krásné architektury s hudbou odpovídajících stylů.
Letos se v rámci programu můžete podívat například do kostela Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském opatství, Zámku Troja, Strahovského kláštera, Kostela svatého Šimona a Judy na Starém Městě nebo Císařského sálu v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. S velkým ohlasem se pravidelně setkávají také koncerty a představení konané například v Břevnovském klášteře, Rudolfinu nebo v interiérech méně známých pražských kostelů a dalších pražských historických prostorách.
Zažijte jedinečný festival Letní slavnosti staré hudby 2026 v Praze. Koncerty, barokní tanec a premiéry ve skvostných historických prostorách.
Festival se koná od 16. července do 5. srpna ve vybraných pražských historických prostorách jako Pražský hrad, Strahovský klášter, Kostel sv. Šimona a Judy a Zámek Troja.
Letošní ročník nese podtitul Mýty a legendy, inspirovaný dávnými příběhy evropské hudební historie.
Na zahájení vystoupí přední londýnský vokální soubor Stile Antico s programem Legendae sanctorum.
Soubor představí renesanční polyfonii s hudbou anglických, franko-vlámských, italských a španělských velikánů na počest významných svatých.
Hudební koncerty probíhají například v Emauzském opatství, Zámku Troja, Strahovském klášteře, Kostele sv. Šimona a Judy, Lobkowiczkém paláci, Břevnovském klášteře a Rudolfinu.
Festival nabízí i zážitky spojené s barokním divadlem a tancem, včetně propojení s unikátní architekturou.
Festival pravidelně přiváží špičkové zahraniční interprety hrající na originály či kopie historických nástrojů.
Festival zakončí večer spojující Händela, Purcella a Bacha v podání Collegia Mariana a basbarytonisty Andrease Wolfa v Kostele sv. Šimona a Judy 5. srpna.
Jedinečné je propojení hudby s architekturou, zapojení barokního divadla a tance a účast předních hudebníků staré hudby.
Vybrané koncerty festivalu vysílá v přímém přenosu Český rozhlas Vltava.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
renesanční polyfonie, barokní tanec, historické hudební nástroje, festival v památkách, premiéra zahraničního souboru, přímý rozhlasový přenos
Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.
16. 7.5. 8.
Letní slavnosti staré hudby 2026Nenechte si ujít 27. ročník letních slavností staré hudby od 16. července do 5. srpna 2026. Jedná se o největší a nejdéle působící festival staré hudby v Praze. Jedinečný zážitek nabízí nejen krásnou hudbu, ale také barokní divadlo a tanec.
Zámek Troja je stavba pozoruhodná a výjimečná. Spíše než zámkem by se vlastně měl nazývat vilou, je totiž ozvěnou honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé cestě viděl její stavebník, Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Během sezóny zde Galerie hlavního města Prahy pořádá výstavy.
V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.
Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.
Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.
Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější části Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.
Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.
Lobkowiczký palác v areálu Pražského hradu doposud vlastní starobylý panský rod Lobkowiczů. Vystřídalo se zde mnoho členů rodu a několikrát byl palác rodině odebrán. Po jeho navrácení zde Lobkowiczové zřídili rodinné muzeum, které je díky své povaze nejen českým, ale i evropským unikátem.
První mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14. 1. 993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.
Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.
Kostel sv. Šimona a Judy vznikl před rokem 1632 jako součást špitálu milosrdných bratří, kteří kostel postavili na místě staršího sboru českých bratří.
23. červen 2026 15:29
Filmový Kinobus opět vyrazil do pražských ulicDopravní podnik hlavního města Prahy odstartoval v pondělí 22. června 2026 už 19. ročník tradičního letního filmového turné prostřednictvím mobilního...
Kultura, Praha
| # | Наименование новости | Тональность | Информативность | Дата публикации |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Věda a historie není nuda: domovní znamení staré Prahy | 0 | 6.94 | 19-07-2026 |
| 2 | 10 zajímavých kostelů v Praze, které stojí za návštěvu | 0 | 9.58 | 01-08-2026 |
| 3 | 10 tipů na neobjevená místa pražské přírody: tichá zákoutí, vyhlídky i zelené oázy | 0 | 7.52 | 05-07-2026 |
| 4 | Seznamte se: prvorepublikové klenoty Prahy | 0 | 10.07 | 06-07-2026 |
| 5 | Kros na Hrádku 2026 | 0 | 2 | 07-07-2026 |
| 6 | Pražské barokní paláce: krása za portály, vraty a zahradními zdmi | 0 | 6.62 | 30-06-2026 |
| 7 | Obnovené fresky ve Staré Vodě požehnal generální vikář | 0 | 5.18 | 27-07-2026 |
| 8 | Poutní místo Stará Voda má sedm nových zvonů | 0 | 5.18 | 27-07-2026 |
| 9 | Praha po čtvrtích: praktický a hravý průvodce městem | 0 | 7.7 | 01-08-2026 |
| 10 | Pítka, přívozy, parky a zmrzlina: tipy jak přežít letní rozpálenou Prahu | 0 | 6.48 | 26-06-2026 |