Pražské barokní paláce patří k největším pokladům hlavního města. Některé poznáte na první pohled podle mohutných portálů, soch, erbů a dlouhých průčelí, jiné se tváří nenápadně a nechávají si svá tajemství pro ty, kdo vědí, kam se dívat. Za jejich zdmi se psaly dějiny, bydlela šlechta, jednalo se o politice, vítali se diplomaté, hrála hudba a pořádaly slavnosti, na které by se obyčejný Pražan nejspíš dostal jen ve snu.
Pražské barokní paláce patří k největším pokladům hlavního města. Některé poznáte na první pohled podle mohutných portálů, soch, erbů a dlouhých průčelí, jiné se tváří nenápadně a nechávají si svá tajemství pro ty, kdo vědí, kam se dívat. Za jejich zdmi se psaly dějiny, bydlela šlechta, jednalo se o politice, vítali se diplomaté, hrála hudba a pořádaly slavnosti, na které by se obyčejný Pražan nejspíš dostal jen ve snu.
Dnes se do některých paláců můžete podívat při prohlídkách, výstavách nebo koncertech, jiné slouží jako úřady, ambasády či sídla institucí. Vydejte se s Kudy z nudy do pražských barokních paláců – a nezapomeňte zvednout hlavu, protože právě portály, balkony, sochy a zahrady často prozradí víc než informační panely.
Když se řekne pražské paláce, nejspíš si vybavíte hlavně Hradčany a Malou Stranu. Není divu: právě tady se šlechta po staletí předháněla, kdo bude mít lepší adresu, větší sál, krásnější zahradu, okázalejší průčelí a působivější výhled na město. Baroko tu není jen sloh, ale tak trochu divadlo: domy se natáčejí do ulic, schodiště vedou jako jevištní nástupy a sochy na fasádách hrají své role už několik staletí.

Přehlídkovým molem aristokratické architektury je Hradčanské náměstí, ovšem barokní monumentalita na Hradčanech se v plné síle ukazuje o kousek dál, hlavně u Černínského paláce. Jeho dlouhé průčelí na Loretánském náměstí působí i dnes skoro nepatřičně obrovsky – a přesně o to šlo. Palác byl postaven pro hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic, císařského diplomata a velvyslance v Benátkách, a dnes v něm sídlí Ministerstvo zahraničních věcí. Interiéry se otevírají jen výjimečně, ale už samotný pohled z náměstí stojí za zastavení. Společnost mu dělá Loreta s barokním průčelím od Dientzenhoferů a nedaleko také Arcibiskupský palác, současné sídlo pražských arcibiskupů.

Největší mezi paláci na Malé Straně je Valdštejnský palác, který si nechal v letech 1624–1630 postavit Albrecht z Valdštejna. Vznikl tak obrovský areál s palácem, zahradou, salou terrenou a jízdárnou, který měl působit opravdu velkolepě – a také dodnes působí. Sídli v něm Senát, ale vybrané historické prostory se v sezoně otevírají veřejnosti. Zahrada s pávy, jezírkem a monumentální salou terrenou je samostatným důvodem, proč na Malou Stranu vyrazit.
Paláce naštěstí nejsou jen krásné skořápky. Spousta z nich dnes žije kulturou, výstavami, koncerty, školami nebo společenskými akcemi. Několik paláců na Hradčanském náměstí využívá Národní galerie: Schwarzenberský palác se sgrafitovou výzdobou, která působí jako kamenná krajka, láká na staré mistry, Salmovský palác na umění Asie a Šternberský palác na další výjimečná díla evropského umění. Národní galerie rovněž spravuje Palác Kinských na Staroměstském náměstí, jehož rokoková fasáda pořád patří k nejvýraznějším ozdobám náměstí.

Velkým lákadlem mezi pražskými barokními paláci je Clam-Gallasův palác v Husově ulici na Starém Městě. Pro Jana Václava hraběte Gallase jej navrhl Johann Bernhard Fischer z Erlachu a na výzdobě se podíleli přední pražští umělci včetně Matyáše Bernarda Brauna. Když půjdete kolem portálu s obřími atlanty, zastavte se: tihle kamenní siláci patří k nejpůsobivějším barokním detailům v Praze. Palác dnes spravuje Muzeum Prahy a nabízí prohlídky, výstavy i speciální programy. V marketingové zkratce by se dalo říct: sem prý kdysi pospíchal Mozart i Beethoven – a dnes můžete vy.
Důležité místo má také Colloredo-Mansfeldský palác v Karlově ulici. Jeho dějiny sahají hluboko před barokní časy a mezi majitele patřil i Jáchym Ondřej Šlik, popravený roku 1621 na Staroměstském náměstí. Do vrcholně barokní podoby byl palác přestavěn v 18. století, pozdější úpravy mu pak přidaly rokokovou a novorokokovou vrstvu. I při pouhém pohledu zvenčí patří palác k domům, u kterých se vyplatí na Starém Městě zpomalit: za jeho průčelím se skrývá jeden z nejpozoruhodnějších palácových příběhů Starého Města.
Barokní paláce ale nemusí žít jen jako muzea. Lichtenštejnský palác na Kampě využívá k reprezentačním účelům vláda, ale pravidelně otvírá své dveře při významných příležitostech a státních svátcích. Při koncertech, recepcích a dalších akcích můžete nahlédnout také do Toskánského paláce, Kaiserštejnského paláce či renesančního Martinického paláce. Baroko si zkrátka našlo nový prostor: místo kočárů a livrejovaných sluhů sice přicházejí návštěvníci s mobilem v ruce, ale úžas nad schodištěm, sálem nebo freskou zůstává stejný.
Barokní paláce nejsou jen fasády do ulic. Jejich skutečné kouzlo se často skrývá za vraty: na nádvořích, v zahradách, salách terrenách a průhledech, které z rušné Prahy najednou udělají tiché divadlo. Nepřekonatelná je Valdštejnská zahrada: pávi se tu procházejí s takovou samozřejmostí, jako by jim patřila republika, a monumentální sala terrena připomíná, že baroko umělo pracovat s efektem opravdu velkoryse.
Intimnější ráz má Vrtbovská zahrada, nejkrásnější barokní zahrada v Praze. Je ukrytá za Vrtbovským palácem na Malé Straně a její vznik je spojený s Františkem Maxmiliánem Kaňkou, Matyášem Bernardem Braunem a Václavem Vavřincem Reinerem. Není veliká, ale právě v tom je její kouzlo: stoupá po svahu, otevírá výhledy, pracuje s terasami a na malém prostoru dokáže vytvořit velké divadlo.
Na svazích pod Petřínem se skrývají i další palácové zahrady. Lobkovický palác ve Vlašské ulici, dnes sídlo německého velvyslanectví, a Schönbornský palác, sídlo velvyslanectví USA, připomínají, že barokní palác nebyl jen dům, ale celý promyšlený svět: čestný dvůr, zahradní průčelí, výhledy, reprezentace a soukromí. Dovnitř se běžně nepodíváte, ale při procházce Malou Stranou a Petřínem můžete zahlédnout alespoň střípky jejich někdejší velkoleposti.
U pražských barokních paláců platí jednoduché pravidlo: sledujte program. Některé jsou přístupné pravidelně, jiné jen v sezoně, další při výstavách, komentovaných prohlídkách, koncertech nebo dnech otevřených dveří. Clam-Gallasův palác nabízí prohlídky a program Muzea Prahy, Valdštejnský palác otevírá vybrané prostory v sezoně při prohlídkách Senátu a Vrtbovská zahrada bývá otevřená od jara do podzimu.
Čas od času se otevírá při mimořádných akcích i Černínský palác, kvůli provozu Ministerstva zahraničních věcí běžně nepřístupný. Podobně je dobré hlídat program u ambasádních a institucionálních paláců, protože právě dny otevřených dveří, festivaly architektury nebo speciální prohlídky občas pustí návštěvníky tam, kam se jinak chodí jen diplomatickou cestou.
A pak jsou tu paláce, které si nejlépe užijete zvenčí – například Morzinský palác a Kolovratský palác v Nerudově ulici, které patří k vrcholům palácové tvorby Jana Blažeje Santiniho. Morzinský palác dnes slouží rumunskému velvyslanectví, Kolovratský zase italské ambasádě, takže s běžnou návštěvou nepočítejte. Ale právě jejich fasády stojí za pomalou chůzi do kopce. Santini dokázal i v úzké a svažité Nerudově ulici vytvořit architekturu, která se nedá přehlédnout.
Pražské barokní paláce mají jednu zvláštní vlastnost: často kolem nich chodíme, aniž bychom je opravdu viděli. Nerudovou ulicí spěcháme na Hrad, v Karlově ulici se prodíráme davy turistů, na Malostranském náměstí čekáme na tramvaj a na Hradčanech nás zajímá hlavně výhled. Přitom stačí zpomalit.
Baroko v Praze není tiché a skromné. Chce ohromit, překvapit, vtáhnout do hry a trochu vás přimět, abyste se cítili menší, než jste si mysleli. A právě proto má smysl vyrazit po pražských barokních palácích. Některé vás pustí do sálů, jiné do zahrad, další jen k portálu. Ale všechny dohromady vyprávějí příběh města, které se po třicetileté válce znovu nadechlo – a rozhodlo se, že krása bude jeho nejlepší odpovědí.
Objevte pražské barokní paláce, zahrady a kulturní akce. Užijte si výstavy, koncerty a unikátní architektonické zážitky v srdci Prahy.
Nejvíce barokních paláců najdete na Hradčanech a Malé Straně.
Návštěvníci si mohou prohlédnout monumentální portály, sochy, erbovní znaky, bohatě zdobené fasády, slavné zahrady, fresky, honosné sály a také se zúčastnit výstav, koncertů či komentovaných prohlídek.
Nejkrásnější barokní zahradou v Praze je Vrtbovská zahrada, která se nachází na Malé Straně za Vrtbovským palácem.
Národní galerie využívá Schwarzenberský, Salmovský a Šternberský palác na Hradčanském náměstí.
Ano, některé paláce jsou zpřístupněny během prohlídek, výstav, koncertů, nebo při zvláštních příležitostech, např. Clam-Gallasův, Valdštejnský nebo Kinských palác.
Největším barokním palácem na Malé Straně je Valdštejnský palác.
Doporučuje se sledovat program, protože některé paláce jsou přístupné pravidelně, jiné jen v sezoně, při výstavách, koncertech nebo dnech otevřených dveří.
Clam-Gallasův palác na Starém Městě je známý svými sochami kamenných atlantů u portálu.
Významnými architekty byli například Johann Bernhard Fischer z Erlachu, František Maxmilián Kaňka nebo Jan Blažej Santini.
Ano, například Valdštejnská nebo Vrtbovská zahrada bývají otevřeny od jara do podzimu.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
výstavy v palácích, palácové zahrady, komentované prohlídky, architektonické detaily, koncerty v palácích
Ve Šternberském paláci byla od 11. prosince 2020 otevřena nová stálá expozice Staří mistři II, představující kolekce italské malby 14. a 15. století, nizozemského umění 17. a 18. století a středoevopské malířství 17. a 18. století.
Klenotem pražského baroka je barokní Clam-Gallasův palác, známý je i klasicistní Clam-Gallasovský palác ve Vídni. Obě místa připomínají rod Gallasů a posléze Clam-Gallasů, který měl svá panství především v severních Čechách. Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838) v roce 1801 pro veřejnost otevřel na zámku ve Frýdlantě rodové muzeum, první hradní muzeum ve střední Evropě.
Toskánský palác je jednou z dominant Hradčanského náměstí. Za své jméno vděčí Anně Marii Františce, velkovévodkyni Toskánské, která jej získala do vlastnictví v roce 1718. Dnes je využívá Ministerstvo zahraničních věcí ČR, v přízemí se nachází sál pro pořádání výstav a společenských akcí.
Černínský palác na Loretánském náměstí patří k nejmonumentálnějším barokním stavbám v Praze a je nejdelším barokním palácem v České republice. Součástí areálu je také klidná Černínská zahrada, která nabízí méně známý, ale působivý pohled na tuto výjimečnou šlechtickou rezidenci.
Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.
Hradčany, honosná čtvrť paláců, tichých uliček a plynových lamp, jsou místem, kudy doslova kráčely dějiny. Starobylé dláždění pamatuje klapot koňských kopyt, když po Hradčanském náměstí jezdily fiakry a tak jako před staletími, i nyní se zde tyčí Pražský hrad – dominanta celé Prahy.
Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější části Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.
Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.
Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.
Malý romantický ostrov Kampa na řece Vltavě v Praze nabízí prohlídku místa s malebnými domky a dávnou historií. Nepravý ostrov je od Malé Strany oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou zvanou Čertovka. Skupina domů, mezi nimiž Čertovka protéká, je označovaná jako Pražské Benátky.
Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.
Církevní hierarchie může na první pohled působit složitě. Tituly jako papež, biskup, arcibiskup nebo kardinál se často skloňují ve zprávách, ale co přesně znamenají? Jak se volí papež, co je to konkláve, jak dlouho existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával? Na Kudy z nudy si to jednoduše vysvětlíme a přidáme i pár dalších zajímavostí ze světa papežů.
Černínové z Chudenic patří mezi nejstarší české šlechtické rody. Svůj původ odvozují od prastarého českého panského rodu Drslaviců, první zprávy o nich máme z 12. století a sledovatelný rodokmen začíná v roce 1358. Během staletí se dělili do nejrůznějších rodových větví, současným představitelem jedné z nich je senátor Tomáš Czernin (* 1962).
Mezi nejvýraznější stavby českého raného baroka patří Valdštejnská zahrada v areálu Valdštejnského paláce na Malé Straně v Praze. Místo je sídlem Senátu České republiky. Zahrada se stala nejen příjemným místem pro odpočinek, ale díky aktivitám Senátu i kulturním stánkem.
Budova paláce Kinských je ve správě Národní galerie Praha od roku 1949. V prostorách paláce je po jeho rekonstrukci otevřeno Kafkovo knihkupectví. Vzniklo zde také informační centrum Národní galerie, kavárna a muzejní obchod.
Galerie hlavního města Prahy se zaměřuje zejména na moderní a současné umění. Shromažďuje, ochraňuje a odborně zpracovává umělecké sbírky hlavního města Prahy. V současné době GHMP vystavuje v sedmi objektech.
Vrcholně barokní palác má vícero názvů podle svých dřívějších majitelů. Říká se mu Kolovratský, Thunovský či Thun-Hohenštejnský. Nachází se v Nerudově ulici a dnes v něm sídlí italské velvyslanectví.
Národní galerie Praha je státní organizací, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR. Hlavním cílem galerie je shromažďování, evidence, uchovávání, odborně zpracování a vědecký výzkum, ale také vystavování malířských, sochařských a grafických děl domácího i cizího umění.
Kaiserštejnský palác na Malostranském náměstí je jedním z nejcennějších barokních městských paláců v Praze, který vznikl přestavbou renesančních domů a během staletí se stal sídlem významných osobností, místem společenského života i kulturním prostorem.
Arcibiskupský palác v těsném sousedství Pražského hradu představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy. Vznikl v šestnáctém století a do dnešního dne prodělal několik přestaveb mimo jiné od J. B. Matheye.
Barokní stavba podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho se nachází na břehu Vltavy na Kampě. V současné době používá Lichtenštejnský palác česká vláda k reprezentačním účelům.
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (14. září 1583 – 25. února 1634) byl významný český vojevůdce, politik a zřejmě také nejbohatší Čech v dějinách. Byl majetnější než panovníci či prvorepublikoví továrníci, a dokonce předčil i nejbohatší současníky. Jak přišel syn chudého venkovského šlechtice z Podkrkonoší k tak obrovskému majetku?
Náměstí na Hradčanech mezi Pohořelcem a Hradčanským náměstím. V prostoru dnešního prostranství bývalo v 10. století pohřebiště a ve 14. století tržiště, součástí Hradčan se stal až za panování Karla IV., který město rozšířil a obehnal novými hradbami.
Praha, baroko a architekt, který měl zřejmě víc energie než běžný smrtelník. František Maxmilián Kaňka patřil k nejvýraznějším tvůrcům českého baroka a jeho stop je v hlavním městě tolik, že by vystačily na pořádnou procházku. Vydejte se s Kudy z nudy od Starého Města přes Malou Stranu až na Hradčany a Nové Město za paláci, kostely, zahradami i příběhem muže, který projektoval pro šlechtu, církev i slavné barokní sochaře.
Vrtbovský palác se nachází na rohu Tržiště a Karmelitské ulice na Malé Straně v Praze 1. Mnoho lidí o jeho existenci nemá příliš tušení, neboť jeho průčelí do ulice není nějak výrazně nápadné, ale za ním se skrývá jedna z nejhezčích pražských zahrad.
Loreta, Klementinum a malostranský chrám svatého Mikuláše v Praze, Broumovský klášter a kostely Broumovské skupiny, ale také kostel sv. Martina a biskupská rezidence v německém Bamberku, poutní kostel Panny Marie Pomocné v Ambergu nebo zámek Weißenstein: to všechno jsou stavby několika generací českých barokních architektů a stavitelů rodu Dientzenhoferů. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!
Původně gotický dům, renesančně a roku 1704 barokně přestavěný Kryštofem Dientzenhoferem. V letech 1705–23 patřil J. B. Santinimu, který vytvořil vrcholně barokní domovní průčelí, z nějž se zachovaly jen zvlněné římsy. Dnes se zde nachází Hostel Santini Prague.
Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze patří mezi nejkrásnější renesanční stavby druhé poloviny 16. století. Kuriozitou je prostorové uspořádání domu, které se shoduje s uspořádáním Královského paláce na Pražském hradě, avšak v polovičním měřítku.
Valdštejnský palác na Malé Straně představuje jednu z nejvýznamnějších staveb českého raného baroka. Jedná se o celý palácový komplex, který doplňuje Valdštejnská zahrada a Valdštejnská jízdárna. V současné době slouží palác jako sídlo Senátu Parlamentu České republiky.
Barokní sochař, řezbář a kameník Matyáš Bernard Braun (24. února 1684, Sautens, Tyrolsko – 15. února 1738, Praha) patří k nejvýznamnějším představitelům českého vrcholně barokního sochařství. S jeho sochařskými díly se setkáte na řadě míst, od Prahy přes zámek Valeč až po Kuks.
Jan Neruda (9. července 1834 Praha-Malá Strana – 22. srpna 1891 Praha-Nové Město) byl český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců. Příkré ulici, která z Malostranského náměstí od kostela sv. Mikuláše strmě stoupá k Pražskému hradu, se říkávalo Krokevní a později Ostruhová. Od roku 1895 je to ulice Nerudova – téměř na každém kroku tu totiž narazíte na vzpomínky, životní osudy a literární díla významného českého básníka a novináře Jana Nerudy.
Morzinský palác, zvaný též u Mouřenínů, je jedna z nejvýznamnějších staveb pražského vrcholného baroka stojící v Nerudově ulici, na Malé Straně v Praze. V současné době v objektu sídlí velvyslanectví Rumunské republiky.
Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.
6. červenec 2026 11:02
Seznamte se: prvorepublikové klenoty PrahyLíbí se vám období první republiky? Obdivujete tehdejší eleganci a vkus dobové módy a designu? Pak se s Kudy z nudy vydejte k pražským stavbám, které...
Památky, Praha
| # | Наименование новости | Тональность | Информативность | Дата публикации |
|---|---|---|---|---|
| 1 | 10 zajímavých kostelů v Praze, které stojí za návštěvu | 0 | 9.58 | 01-08-2026 |
| 2 | Praha po čtvrtích: praktický a hravý průvodce městem | 0 | 7.7 | 01-08-2026 |
| 3 | 7 věcí, které nevíte o… pražských ostrovech | 0 | 10.4 | 29-06-2026 |
| 4 | Věda a historie není nuda: domovní znamení staré Prahy | 0 | 6.94 | 19-07-2026 |
| 5 | 10 tipů na neobjevená místa pražské přírody: tichá zákoutí, vyhlídky i zelené oázy | 0 | 7.52 | 05-07-2026 |
| 6 | Seznamte se: prvorepublikové klenoty Prahy | 0 | 10.07 | 06-07-2026 |
| 7 | Rodinné klany: Havlovi aneb od Lucerny přes Barrandov až na Pražský hrad | 0 | 5.8 | 01-08-2026 |
| 8 | Letní Prahou bude opět znít stará hudba | 0 | 13.28 | 15-07-2026 |
| 9 | Komentovaná podvečerní procházka městem – To nej z Hradce Králové - | 5 | 5 | 26-05-2026 |
| 10 | Dominikánské náměstí v Brně | 5 | 6 | 22-05-2026 |