Praha dodnes ukrývá elegantní stopy první republiky – od funkcionalistických vil a obchodních paláců přes slavné kavárny až po kina, pasáže a moderní obytné čtvrti. Vydejte se za architekturou, která spojila noblesu, sebevědomí mladého státu i nadčasový styl. Objevte místa, kde se psaly dějiny meziválečné Prahy a kde atmosféra první republiky žije dodnes.
 

Jednou z ikonických staveb první republiky je Müllerova vila. Nechal ji v letech 1928–1930 postavit významný stavební podnikatel dr. Ing. František Müller a dnes patří dům ke skvostům světové moderní architektury. Autorem projektu byl světoznámý architekt a teoretik Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán – tzv. Raumplan. Vilu spravuje jí Muzeum hlavního města Prahy. Upozornění: Aktuálně je památka uzavřená z důvodu rekonstrukce.

Na Smíchově objevíte Winternitzovu vilu opět od Adolfa Loose, který ji dokončil roku 1932. Stavitelem vily byl právník Josef Winternitz, který si život v půvabném domě dlouho neužil. Spolu s dalšími členy rodiny za 2. světové války zahynul v koncentračním táboře. Také Winternitzova vila vykazuje typické prvky Loosovy architektury, především nezvyklé uspořádání vnitřních prostor (tzv. Raumplan), promyšlený vestavěný nábytek či pečlivě vybrané obkladové materiály v interiéru. Vila je otevřena veřejnosti a je možné ji navštívit také v rámci víkendových komentovaných prohlídek nebo díky bohatého kulturním programu, který zde probíhá. Také je možné se ve vile ubytovat nebo si ji pronajmout na svatbu či k uspořádání soukromého večírku.

Krásná je také rodinná vila Otto Rothmayera z roku 1930, architekta, který se podílel na přestavbě Pražského hradu a zámku v Lánech pro prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Asketická podoba vily se omezuje na základní útvary kvádru a válce, který ukrývá točité schodiště. Interiéry vily nebyly rozlehlé, avšak zcela zásadní bylo jejich napojení na verandu a malebnou zahradu, kterou architekt sám navrhl. Expozice ve vile připomíná osobitý styl architektonického díla Josipa Plečnika a Otto Rothmayera, jejich realizace a život rodiny Rothmayerovy. Dům opět spravuje Muzeum hlavního města Prahy.
 

Otto Rothmayer byl žákem, přítelem i kolegou proslulého slovinského architekta Jože Plečnika. Spolupracovali na vinohradském kostele Nejsvětějšího Srdce Páně (1928 až 1932), dohlížel také na rekonstrukce tří ze čtyř nádvoří Pražského hradu, návrhy Jižních zahrad, doplnění interiérů a úpravy bytu pro prezidenta Masaryka. Stopy působení obou architektů jsou v areálu dodnes patrné, navíc po roce 1989 byly většinou citlivě obnoveny a připomínají je i pravidelné výstavy. Přesto je pár míst, která znají jen odborníci, například Masarykovu vyhlídku s vinicí na severní hraně Jeleního příkopu nebo Masarykův včelín v Produkčních zahradách Pražského hradu.
 

Dnes už si jen těžko dokážeme představit vrch Vítkov prázdný, tedy bez monumentální budovy Národního památníku s jezdeckou sochou Jana Žižky. A přesto: budova na počest československých legií vznikla teprve za první republiky v letech 1928–1938. Jedná se o životní dílo architekta Jana Zázvorky (žáka Jana Kotěry). Pozoruhodné nejsou jen celoročně otevřené interiéry s moderními expozicemi dějin 20. století, ale i terasa s kavárnou a panoramatickou vyhlídkou na Prahu. Na výzdobě budovy se podílela celá plejáda významných umělců: například Jakub Obrovský, Karel Pokorný, Jaroslav Horejc, Otakar Španiel, Max Švabinský a další.
 

Kostel sv. Václava na Čechově náměstí ve Vršovicích je proslulý pro svůj výrazný konstruktivistický sloh, ale i jako náročná stavba, realizovaná jako vůbec první kostel v Čechách s použitím skeletové železobetonové konstrukce. Byl postaven v letech 1929–1930 podle projektu architekta Josefa Gočára. Schodiště, rozložené v celé šíři kostela, vede do otevřené předsíně a z ní je přístup trojdílným hlavním vchodem do chrámové lodi. Zajímavé je řešení stupňovitého profilu střechy kostela ve vztahu k dennímu osvětlení chrámové lodi: intenzita světla se symbolicky stupňuje směrem k hlavnímu oltáři. Na vrcholu věže ční jako maják vysoký žlutý kříž, který bývá ve večerních a nočních hodinách osvětlen.

Husův sbor na Vinohradech byl postaven v letech 1930–1935 podle návrhu architekta Pavla Janáka v konstruktivistickém stylu. Třídílná stavba se skládá z vlastní modlitebny, věže a obytného domu. Kromě pravidelných bohoslužeb se v kostele konají koncerty, výstavy a přednášky. Součástí komplexu je i kolumbárium, které vzniklo v roce 1938 přestavbou z divadelního sálu podle návrhu arch. Jiřího Jakuba.
 

Jedinečná vila bratří Čapků na pražských Vinohradech se zvolna mění v muzeum. Jejím majitelem je městská část Praha 10, která domu postupně vrací původní podobu z 30. let minulého století. Vila byla zbudována v letech 1923 až 1924 podle návrhu architekta Ladislava Machoně. Projekt od počátku počítal se dvěma zrcadlově orientovanými, dispozičně shodnými byty s vlastními vchody i brankou. Karel Čapek se usadil v pravé polovině budovy s průčelím na jižní stranu, Josef Čapek s rodinou v levé části s průčelím na sever. Část vily, kde žil Karel Čapek prochází postupnou obnovou. Vzniká zde muzeum, kde naleznete například knihovnu Karla Čapka, archiv, pokoj, kde se scházeli Pátečníci, či předměty z cest, které slavný spisovatel podnikl.
 

Velké proměny se dočkaly také Barrandovské terasy, legendární výletní komplex na skále vysoko nad Vltavou. Barrandovské terasy architekta Maxe Urbana se prvním návštěvníkům otevřely v září 1929 a okamžitě nadchly pražskou veřejnost. A pro příští desetiletí se terasy staly oblíbeným místem pro setkávání nejen herecké smetánky z nedalekých filmových ateliérů. Po roce 1948 areál postupně chátral. Původní budova prošla v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí. Dokončena byla náročná oprava podle prvorepublikového vzhledu areálu. Vyrostl zde moderní rezidenční komplex, který navrhlo architektonické studio Kuba & Pilař. Terasy již nebudou přístupné veřejnosti, slouží jako komplex apartmánů k dlouhodobému pronájmu.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.

architektura první republiky, komentované prohlídky, muzeum Karel Čapek, panoramatická vyhlídka, rezidenční bydlení v památce, kostelní koncerty, historické kavárny

Kultura

Památky

Památky

Památky

Lázně

Příroda

Příroda

Příroda

Zážitky

Kultura

Památky

Příroda

Památky

Památky

Kultura

Příroda

Památky

Památky

Památky

Kultura

Památky

Kultura

Památky

Zážitky

Památky

Památky

Památky

Příroda

Památky